किं तेन हेमगिरिणा रजताद्रिणा वा यत्राश्रिताश्च तरवस्तरवस्त एव।

किं तेन हेमगिरिणा रजताद्रिणा वा
यत्राश्रिताश्च तरवस्तरवस्त एव।
मन्यामहे मलयमेव यदाश्रयेण
कङ्कोलनिम्बकुटजा अपि चन्दनाः स्युः॥८०॥

नीतिशतकम्

किम् particle of interrogation अव्ययम्

तद् third person pronoun तृतीयैकवचनान्त:(पु)
→ तेन

हेमन् gold
गिरि mountain
हेमगिरि golden mountain (Sumeru) तृतीयैकवचनान्त:(पु)
→ हेमगिरिणा

रजत silver
अद्रि mountain
रजताद्रि silvery mountain (Kailash) तृतीयैकवचनान्त:(पु)
→ रजताद्रिणा

वा or अव्ययम्

यत्र where अव्ययम्

आश्रि to inhabit कर्मणि भूतकालवाचक धातुसाधित विशेषणम्
→ आश्रित
प्रथमाबहुवचनान्त:(पु)
→ आश्रिता:

च and अव्ययम्

तरु tree प्रथमाबहुवचनान्त:(पु)
→ तरव:

तद् third person pronoun प्रथमाबहुवचनान्त:(पु)
→ ते

एव only, alone अव्ययम्

मन् to honour, to respect, to esteem प्रथम पुरुष वर्तमानकालवाचक बहुवचनम्
→ मन्यामहे

मलय mountain range in south India with sandal trees द्वितीयैकवचनान्त:(पु)
→ मलयम्

एव only, alone अव्ययम्

यद् which, who
आश्रय having recourse to, by resorting
यदाश्रय having recourse to whom तृतीयैकवचनान्त:(पु)
→ यदाश्रयेण

कङ्कोल piper cubeba
निम्ब neem
कुटज wrightia antidysenterica
कङ्कोलनिम्बकुटज piper cubeba, neem and wrightia antidysenterica प्रथमाबहुवचनान्त:(पु)
→ कङ्कोलनिम्बकुटजा:

अपि even, also अव्ययम्

चन्दन sandalwood प्रथमाबहुवचनान्त:(पु)
→ चन्दनाः

अस् to be प्रथम पुरुष विध्यर्थ बहुवचनम्
→ स्यु:

त्या सोनेरी सुमेरु पर्वताचा अथवा चंदेरी कैलास पर्वताचा काय लाभ
जिथले वृक्ष सामान्य वृक्षच रहातात. आम्हाला मलय पर्वताचा आदर आहे जिथल्या कंकोल, कडुनिंब, कुटज या कडु किंवा तिखट चवीच्या वनस्पतीही चंदन बनतात. (त्यांच्यातही औषधी गुणधर्म येतात).

What is the benefit of the golden Meru mountain or the silvery Kailash mountain, having recourse to whom the trees remain the same without any change? We honour the hills of Malaya mountain, for by his contact, plants having bitter or acidic taste like piper cubeba, neem and wrightia antidysenterica become sandal trees (attain medicinal properties).

उस सुनहरे मेरु पर्वत से या चंदेरी कैलास पर्वत से क्या लाभ होता हैं, जहां के वृक्ष केवल सामान्य वृक्ष ही रह जाते हैं। हम तो उस मलय पर्वत का ही आदर करते हैं जहां के कंकोल, नीम और कुटज आदि कटु अथवा तिखे स्वाद की वनस्पतियाँ भी चंदन बन जाती हैं (उन में औषधि गुणधर्म आते हैं)।

Leave a comment

Design a site like this with WordPress.com
Get started